Partneři

  • Naši partneři
  • Naši partneři
Historie BÚ

Historický vývoj Ratibořic (Babiččino údolí)

Do roku 1945

První písemná zpráva o panském sídle a vsi v Ratibořicích pochází z roku 1388.  Jako majitel je uváděn rytíř Vaněk ze Žampachu. Od roku 1464 patřily Ratibořice k panství Rýzmburskému. Ke konci 16.století středověká ratibořická tvrz jako samostatné sídlo zanikla. Ratibořice a Rýzmburk roku 1582 kupuje rod Smiřických ze Smiřic, oba statky jsou natrvalo připojeny k rozsáhlému náchodskému panství. Z evidence roku 1615 vyplývá, že se v Ratibořicích nachází velký hospodářský dvůr s kapacitou cca 55 ks koní, 71 ks krav, 500 ks ovcí a množstvím drůbeže, vybavený stodolami, sýpkou, bytem šafáře a čelední ratejnou, dále se eviduje i mlýn o 4 kolech.

Po bitvě na Bílé hoře se z obrovského smiřického konfiskátu dostává celé náchodské panství, včetně Ratibořic, do rukou Valdštejnova generála Adama Erdmana Trčky. Roku 1634 se Ratibořice převádějí do držení císařského generála Františka Oktaviána Piccolominiho. V letech 1702-1707 si nechává vnuk generálova bratra, Lorenzo – kníže Piccolomini, nedaleko pusté ratibořické tvrze postavit jednopatrový barokní zámeček s kaplí, ve stylu malých italských letohrádků. Roku 1709 je pod zámkem založena nová zahrada s ochranou vysokou zdí a zahradním domkem. Po roce 1785 dědí náchodské panství Josef Adalbert hrabě Des Fours a od jeho věřitelů je v roce 1792 kupuje Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský.

Po úmrtí vévody Kuronského dědí v roce 1800 náchodské panství jeho dcera Kateřina, „paní kněžna” z knihy „Babička” Boženy Němcové. Bohatá a duchaplná vévodkyně se rozhodne k přestavbě většiny staveb v ratibořickém údolí. Dává zbourat kapli, upravit přístavek pro hosty a služebnictvo.  Roku 1811 nechává odstranit z volného prostranství před zámkem starý hospodářský dvůr a o kousek dál je postaven nový. Z rybníčku k napájení dobytka zřídí jezírko a na louce před zámkem anglický park. Buduje se lovecký pavilon a palmový skleník. Kolem roku 1830 je zbořeno pod zámkem i panské bělidlo a zrušena dosavadní zámecká ovocná zahrada. Nedaleko zbořeného bělidla se staví zděný skleník s bytem pro zahradníka. V sousedství mlýna je zakládána nová kuchyňská neboli zeleninová  zahrada, ve které se kromě zeleniny pěstují i okrasné rostliny. Zahrada je ze tří stran oplocena vysokou ochrannou cihlovou zdí proti nepříznivým povětrnostním vlivům v údolí. Kateřina Zaháňská v ratibořickém údolí zřizuje také rozsáhlý anglický park, přecházející ve  volnou přírodu s lučními porosty, skupinami stromů, s množstvím cest a steziček, s alejemi a mosty přes řeku Úpu.

Po  smrti  vévodkyně  Zaháňské, kupuje náchodské panství v roce 1840 Karel Octavio z Lippe Bisterfeldu a už roku 1842 ho prodává Jiřímu Vilému z Schaumburg-Lippe. Náchodské panství v té době zahrnuje 114 vesnic a městeček, řadou průmyslových závodů a zámky v Náchodě, Chvalkovicích  a Ratibořicích. Schaumburgové nechali v letech 1860 – 1864 upravit ratibořický zámek tak, jak ho vnímáme dnes.

Město Česká Skalice se pokouší v roce 1924 požádat pozemkový úřad o znárodnění Ratibořic. Nepovedlo se, zámek zůstává v držení rodu Schaumburg - Lippe až do zestátnění v roce 1945.

 

Od roku 1945 do roku 1990

1945 - 29. 9. - Na movité a nemovité předměty majitele náchodského velkostatku Friedricha Schaumburg-Lippe (zemřel 11. 12. 1945) byla uvalena na základě Benešových dekretů národní správa a po konfiskaci měl přejít jeho majetek (včetně zámků v Náchodě a Ratibořicích) do vlastnictví státu.

 

1945 - 12. 12. – Protože se právoplatný universální závětní dědic neujal de jure ani de facto svého dědictví, vzniká právnická osoba - tzv. „Ležící pozůstalost“, která má právní subjektivitu, počínají běžet zákonné lhůty.

1947 – 1.5. – Ratibořický zámek s ostatními stavbami přebrala Národní kulturní komise.

 

1947 - 15. 10. – Na základě presidentských dekretů č. 12/1945 Sb. a č. 108/1945 Sb. byly vydány tzv. konfiskační výměry, ze který však není zřejmé komu z příslušníků rodiny je majetek konfiskován, komu byly tyto výměry a kdy doručeny, aby mohly nabýt právní moci a ani není tedy možné určit, že všichni příslušníci rodiny byli německé národnosti, případně, že by splňovaly ostatní předpoklady účinnosti dekretů.

1948 – 15. 4. – Okresním soudem v Náchodě bylo projednáno dědictví po Friedrichu Schaumburg-Lippe pod spis. zn. D 335/46. Přihlášenému dědici Christianu Schaumburg-Lippe bylo uloženo, aby ve lhůtě jednoho měsíce označil soudu majetkové součásti, ohledně nichž je nutné projednat pozůstalost. Dědic dne 13. 5. 1948 navrhl, aby pozůstalost byla odbyta pro nedostatek pozůstalostního jmění, které není možné vzhledem ke konfiskaci označit, ovšem s výhradou, že pokud by se v budoucnu nekonfiskované jmění objevilo, oznámí tuto skutečnost soudu a navrhne projednání pozůstalosti.

 

1950 – červen – Ratibořický zámek byl předán veřejnosti a stal se jednou z nejnavštěvovanějších památek v Čechách.

1952 – Babiččino údolí bylo prohlášeno za krajinnou a národní rezervaci.

1957 - 7. 11. - Státní památková správa v Praze (správce státního zámku v Ratibořicích) uzavřela s JEDNOTOU, lidovým spotřebním družstvem v Hronově smlouvu o „odevzdání" Panského hostince a přilehlých budov na stavební parcele 104. JEDNOTA přijala tento státní kulturní majetek do trvalého užívání bezplatně. Měla povinnost provozovat zde restaurační činnost a trvale svěřený majetek udržovat. Bez souhlasu Státní památkové správy jej nesměla ani pronajmout, ani převést na jiného uživatele.

 

1964 - Při vnitřních úpravách ratibořického zámku byly v několika místnostech odkryty a restaurovány původní nástěnné malby z doby Kateřiny Zaháňské.

 

1974 – 13. 7. – Zemřel Christian Schaumburg-Lippe, dědici jeho majetku se stali – synové Waldemar, Harald, Wilhelm a dcera Marie Louisa, každý jednou čtvrtinou.

 

1978  - 24.2. - Ratibořické památky, areál se zámkem, Starým bělidlem, mlýnem a dalšími objekty vyhlásila vláda ČSSR za národní kulturní památku.

 

1984 – 1991 - Rozsáhlá generální oprava zámku dala objektu dnešní podobu. První poschodí objektu  je věnováno ideálnímu obydlí paní kněžny Kateřiny Zaháňské, tak jak jej známe z literárního díla Boženy Němcové. V přízemí jsou připomenuty poslední majitelé z rodu Schaumburg-Lippe.

Od roku 1990

1990 - 10. 1. - AGROPODNIK Česká Skalice, s.p. zasílá dopis JEDNOTĚ Hronov, v němž je vysloven požadavek odprodeje Panského hostince. JEDNOTA má od Státní památkové správy v Praze smluvně zaručené právo trvalého užívání, které lze zrušit pouze vzájemnou dohodou. K dohodě nedošlo a požadavek řeší Okresní národní výbor v Náchodě.

 

1990 - 19. 4. - Úplatným převodem získal AGROPODNIK Česká Skalice, s.p.

od Československého státu (neboť národní kulturní památka tehdy ještě celá patřila státu) celkem šest nemovitostí v areálu Babiččina údolí. Smlouvu podepsali za předávající stranu předseda  ONV NÁCHOD, za přebírající stranu ředitel Agropodniku Česká Skalice.

 

Byly převedeny tyto nemovitosti:

1. PANSKÝ DVŮR (KAVALIERHAUS a HOSPODÁŘSKÝ DVŮR) čp.2, staveb. parcela 108/1

2. PANSKÝ HOSTINEC a LETNÍ RESTAURACE čp.5, staveb. parcela 104

3. HOSPODÁŘSKÁ BUDOVA U ZÁMKU čp.10, staveb. parcela 131

4. BUDOVA „MONACO" čp.12, staveb. parcela 129

5. DOMEK čp.13, staveb. parcela 130

6. RATEJNA (byt pod ratejnou je autentické místo, kde žila rodina Panklových, včetně dcery Barunky - spisovatelka B.Němcová), čp.14, staveb. parcela 108/2

 

Nemovitosti byly převedeny Hospodářskou smlouvou za smluvní ceny (bez soudního odhadu):

1. PANSKÝ DVŮR 180.000 Kčs

2. PANSKÝ HOSTINEC a LETNÍ RESTAURACE 200.000 Kčs

3. HOSPODÁŘSKÁ BUDOVA U ZÁMKU 30.000 Kčs

4. BUDOVA MONACO 30.000 Kčs

5. DOMEK 30.000 Kčs

6. RATEJNA 30.000 Kčs

 

Celková částka 500.000 Kčs však nikdy nebyla splacena: polovinu - 250.000,-Kčs zaplatil AGROPODNIK Česká Skalice do 30. 6. 1990 na bankovní účet ONV NÁCHOD. Druhá polovina měla být převedena do 31. 12. 1992, jako majetkový podíl ONV NÁCHOD za předpokladu, že tento úřad založí spolu s AGROPODNIKEM Česká Skalice akciovou společnost ve prospěch agroturistiky (k založení takovéto a.s. nikdy nedošlo). Hospodářská smlouva neumožňovala převod zmíněných šesti budov na jiný právní subjekt bez souhlasu odboru kultury ONV NÁCHOD, případně MěNV ČESKÁ SKALICE, který byl majitelem příslušných pozemků.

 

1991 - Představitelé AGROPODNIKU Česká Skalice založili firmu RATIS (19. 2. zápis do obchodního rejstříku), soukromou společnost s ručením omezeným, která od AGROPODNIKU koupila - jak vyplynulo z pozdějšího televizního vysílání, za 3 a půl milionu korun všech šest  nemovitostí (bez soudního odhadu). Souběžně s výměnou majitele oněch nemovitostí zrušilo město Česká Skalice, jemuž náležely pozemky v areálu národní kulturní památky Babiččino údolí, AGROPODNIKU právo trvalého užívání pozemků a parcel a převedlo je na RATIS, s.r.o. za částku 30.000 Kčs ročně.

 

1995 – 15. 3. - Do firmy RATIS, s.r.o. vstoupil František Wolf (souběžně s tím zakládající členové z firmy vystupují). Pan Wolf obratem založil společnost PODZÁMČÍ, s.r.o. (11. 4. 1995 zápis do obchodního rejstříku), na kterou původní majetek RATISU převedl.

 

 

 

1995 - 7. 11. – Odbor památkové péče MK ČR dává dopisem majiteli firmy PODZÁMČÍ, s.r.o. na vědomí skutečnost, že následující pozemky a objekty v Babiččině údolí byly prohlášeny za kulturní památku:
1. AREÁL PANSKÉHO DVORA (Kavalierhaus, stodola, budova severozápadního křídla, budova jihovýchodního křídla a kolna) čp.2, staveb. Parcela 108/1

2. HOSPODÁŘSKÁ BUDOVA U ZÁMKU) čp.10, staveb. parcela 131

3. BUDOVA ,MONACO" čp.12, staveb. parcela 129

4. DOMEK čp.13, staveb. parcela 130

5. RATEJNA čp.14, staveb. parcela 108/2

6. OBJEKT BÝVALÉ BESÍDKY (u Panského hostince) parcela 104

7. HOSPODÁŘSKÝ OBJEKT U MLÝNA čp.4, staveb. parcela 107

8. DOMEK VRÁTNÉHO S KOČÁROVNOU čp.3, staveb. parcela 110/1-2

9. PRÁDELNA čp.10, staveb. parcela 102/1

10. KOLNA A SOUBOR VČELÍNŮ staveb. parcela 103

 

V tomto výčtu chybí zmínka o PANSKÉM HOSTINCI čp.5, staveb. parcela 104 (objasněno dále v zápisu ze dne 1997 - 30. 6.).

 

V dopise je zdůrazněno, že objekty tvoří významnou součást historické zástavby Babiččina údolí a patří k podstatným dochovaným částem tohoto kulturně historicky mimořádně cenného území. Tím vznikají vlastníkovi této kulturní památky povinnosti udržovat ji v náležitém stavu. Důvodem dopisu z MK ČR jsou neustálá jednání F. Wolfa s památkáři, se zástupci města i okresu, kteří apelují na povinnosti udržovat kulturní památku v dobrém stavu. Pan WOLF žádá po státu, aby se o ,jeho" kulturní památky staral. Ve veřejnosti sílí kritika žalostného technického stavu nemovitostí, ovšem žádný kompetentní činitel nepodniká nic k tomu, udělat ve věci jasno a pořádek. Jedinou aktivitou pana F. Wolfa je postupné vystěhovávání stálých obyvatel Ratibořic.

 

1996 – květen - Vzniklo občanské sdružení SPOLEČNOST PRO ZÁCHRANU BABIČČINA

ÚDOLÍ (SPZBÚ), které připomíná, že Babiččino údolí má hodnotu jako celistvý areál, jako soubor přírodních a stavebních památek, jako národní kulturní památka. Nelze ji tedy členit na část privátní, která sleduje podivné cíle a část státní, která nemůže v plné hodnotě sloužit veřejnosti.

 

1996 - Vyhořela stodola v areálu Panského dvora (majetek firmy Podzámčí s.r.o.).

 

1996 - 29. 5. - TV NOVA vysílala v pořadu „Na vlastní oči“ kritický dokument o neutěšeném stavu privatizovaného majetku v Ratibořicích.

 

1996 - ČT1 vysílala v pořadu „Ta naše povaha česká“ dokument pánů Bělohlavého a Putka o poměrech v Ratibořicích.

 

1996 - 10. 6. – Ředitel Státního ústavu památkové péče v Praze zasílá starostovi České Skalice panu Petru Fejfarovi apel ke společnému postupu při jednáních o nápravu majetkových škod, které způsobuje pan František Wolf. Konečně se objevuje možnost jasného řešení: ,Jestliže by nebylo možné navázat s ním (F. Wolfem) kontakt, bylo by třeba hledat zákonné prostředky, kterými by byl vlastník donucen... k postupné obnově, či v krajním případě - k VYVLASTNĚNÍ ….majetku."

 

1996 – 9. 12. – Dědici po Christianu Schaumburg-Lippe – Waldemar, Harald, Wilhelm a Marie Louisa, jako žalobci navrhli projednání dědictví po svém dědovi Friedrichovi Schaumburg-Lippe.

 

1997 – 3. 3. – Pan Wolf přesídlil firmu Podzámčí, s.r.o. z České Skalice (Ratibořice 2) do obce Dlouhopolsko č.20/21, okres Nymburk.

 

1997 - Okresní úřad v Náchodě udělil Františku Wolfovi, jako majiteli formy Podzámčí, s.r.o.,  pokutu 80.000 Kč pro neudržování  kulturní památky. Po průtazích zaplaceno, avšak bez následné nápravy.

 

1997 – František Wolf nabídl OÚ v Náchodě prodej Panského dvora za 50 milionů Kč (bez soudního odhadu). Prodej se neuskutečnil.

 

1997 - 30. 6. - Státní ústav památkové péče v Praze zasílá občanskému sdružení  SPOLEČNOSTI PRO ZÁCHRANU BABIČČINA ÚDOLÍ odpověď na dotaz, zda byl PANSKÝ HOSTINEC v Ratibořicích prohlášen za kulturní památku: ,Zápis do státního seznamu nemovitých kulturních památek Východočeského kraje pod pořadovým číslem 1584 byl proveden 28. 2. 1964. Od tohoto dne... je PANSKÝ HOSTINEC v Ratibořicích kulturní památkou."

 

1998 - Pustnoucí památky ve správě F.Wolfa vyvolaly další pokutu ve výši 100.000 Kč, ta však byla ignorována.

 

1998 – 7. 12. – Okresní soud v Náchodě zastavil spisem č.j. D 202/97 řízení o žalobě na projednání dědictví po Friedrichovi Schaumburg-Lippe s tím, že není žádný majetek, který by zůstaviteli v den jeho úmrtí patřil. V odůvodnění soud však uvedl, že dědici nejsou zbaveni práva znovu požádat o dodatečné projednání dědictví, pokud předloží doklad o tom, že jejich děd byl vlastníkem konkrétního majetku ke dni úmrtí. Takovým dokladem může být pravomocný rozsudek soudu, který by vlastnické právo jednoznačně určil.

 

1999 – 17. 9. – Předchozí soudní řízení OkS v Náchodě, spis č.j. D 202/97, není pravomocně ukončeno, protože usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 17 Co 71/99-100 bylo rozhodnutí OkS v Náchodě zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

 

2000 – 1. 1. – Potomci rodu Schaumburg –Lippe podali na Českou republiku a další subjekty několik žalob o určení vlastnictví a vydání nemovitostí svých předků v ČR, tedy i nemovitostí v Babiččině údolí.

 

2000 – 14. 2. -  OkS v Náchodě přijal žalobu č.j. L/075/00 (6063/2000-1) na Podzámčí s.r.o. a na Město Česká Skalice o určení vlastnictví k výše uvedeným nemovitostem, které jsou v té době zapsány na jejich listech vlastnictví č. 2108 (Podzámčí) a č. 10001 (Město Česká Skalice). Žalobu podala právní zástupkyně dědiců JUDr. Alena Štumpfová, advokátka z Prahy.

 

2000 - 2. 2. – Vedení oddělení Ústředního seznamu kulturních památek ČR při Státním ústavu památkové péče v Praze potvrzuje SPOLEČNOSTI PRO ZÁCHRANU BABIČČINA ÚDOLÍ, že:

l. Dne 28. 2. 1964 kulturní památky, uvedené pod pořadovými čísly rejstříku 1584, 1585, 1586, 1587, 1588, 1589, 1590, 1591 (jim odpovídá seznam nemovitostí uváděných ve všech bodech tohoto článku) byly zapsány do státního seznamu nemovitých kulturních památek.

2. Usnesením vlády ČSR ze dne 24. 2. 1978 byly jako celek prohlášeny národní kulturní památkou Babiččino údolí v Ratibořicích.

3. Ministerstvem kultury byla 24. 4. 1999 tato kompletní památková ochrana beze změny potvrzena.

4. Nařízením vlády ze dne 16. 6. 1999 o revizi prohlášení některých kulturních památek bylo Babiččino údolí v Ratibořicích znovu prohlášeno za národní kulturní památku s již taxativním zápisem a určením nemovitostí, které jsou její součástí (a to včetně nově prohlášených).

 

2001 – jaro - Firma Podzámčí s.r.o. (jednatel a ředitel F. Wolf) podala žádost na MK ČR o finanční podporu z Programu záchrany arch. dědictví (PZAD) pro rok 2002. Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče (příslušný k NKP dle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči) bezprostředně po svém ustavení vydal do 10. 5. 2001 ke studii využití objektů bývalého Panského dvora (tj. v rozsahu č.p. 2 a č.p. 14) závazné stanovisko s rámcovými podmínkami obnovy objektů a zařazení do PZAD doporučil. Na základě toho vydal místně příslušný odbor výstavby MěÚ Česká Skalice také v květnu 2001 rozhodnutí, podle něhož měly být provedeny některé nezbytné úpravy a práce (např. statické posudky a mykologické průzkumy konstrukcí apod.) s termínem do 30. 11. 2002.

Později žádost firmy Podzámčí s.r.o. o státní příspěvek v rámci PZAD pro rok 2002 nebyla MK ČR přijata, protože nebyly splněny podmínky závazného stanoviska Krajského úřadu,  vydaného v květnu 2001 (statický a mykologický průzkum atd.).

2001 - 9. 7. – Ministerstvo kultury ČR dopisem sdělilo své stanovisko, že Panská hospoda není součástí prohlášené NKP Babiččino údolí v Ratibořicích z roku 1978. (Dne 2. 2. 2000 vedoucí oddělení Ústředního seznamu kulturních památek ČR ve Státním ústavu památkové péče v Praze, na základě dotazu SPZBÚ potvrdil prohlášení NKP, ve kterém je podle rejstříkového čísla památky uvedena i Panská hospoda).

 

2002 - 1. 10. - SPZBÚ podala podnět k Veřejnému ochránci práv, týkající se stížnosti na rozporuplnost stanovisek dvou státních institucí (MK ČR a SÚPP) k prohlášení Panské hospody za součást NKP.

 

2002 - 25. 9. - Okresní úřad v Náchodě opět obdržel nabídku F. Wolfa na odkoupení majetku společnosti PODZÁMČÍ s.r.o. (bez úředního odhadu). Půlroční lhůta k vyjádření v rámci předkupního práva (tedy termín do 25. 3. 2003) byla následně (po zrušení okresních úřadů) dána též Ministerstvu kultury České republiky.

 

2002 - V zářijovém čísle slovenského týdeníku, vydávaného A.B. Piešťany, s.r.o. vyšel celostránkový inzerát společnosti PODZÁMČÍ, s.r.o. Nabízí k prodeji “nový zámok Ratibořice a pozemky za 1,2 milionu“ (měna není udaná). V inzerátu jsou nabízeny i pozemky, které patří do majetku Pozemkového fondu ČR nebo Města Česká Skalice. Dále se nabízí  restaurace Panský hostinec s 60 místy, letní restaurace s 80 místy, Panklův dům  (autentické místo, kde žila rodina Panklových), součást nového zámku KAVALIERHAUS s 60 místy, altánek a další stavby a pozemky (ačkoli v žádném vztahu ke společnosti PODZÁMČÍ, s.r.o. nejsou). Objekty jsou zařazeny jako národní kulturní památka (sděluje po pravdě autor inzerátu) a je na ně uplatněna žádost o zařazení do Programu záchrany architektonického dědictví. Stát na ně může vyřadit prostředky na údržbu a rekonstrukci objektů až do 100% (nepravdivě informuje autor inzerátu). Česká republika poskytne též příspěvek na opravu střech (opět nepravdivá informace). Cena rovná se soudnímu odhadu –  1,6 milionu US dolarů.

 

2002 - 8. 11. - Odbor výstavby MěÚ Česká Skalice nařídil svým rozhodnutím firmě Podzámčí s.r.o. provedení neodkladných zabezpečovacích prací na objektech Panského (hospodářského) dvora v Ratibořicích (v rámci č.p.2 na bývalém chlévě a na stodole) a na domu č.p. 10, s termínem do 31. 12. 2002. Neprovedeno – zjištěno při kontrole 30.1.2003.

 

2002 - 27. 11. -  KrÚ Královéhradeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, zahájil správní řízení ve smyslu § 10 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči o opatřeních, která je povinen vlastník (Podzámčí s.r.o. – F. Wolf) učinit na objektech č.p. 2 a č.p. 14 v Panském (hospodářském) dvoře. F. Wolf se vyhlášených místních šetření dotčených orgánů nezúčastňuje.

 

2002 - 6. 12. - F. Wolf oznamuje svoji novou poštovní doručovací adresu ve Slovenské republice.

 

2002 - 17. 12. – Ředitelství odboru památkové péče Ministerstva kultury České republiky, zasílá F. Wolfovi dopis s doporučením, aby byla sdělena na základě znaleckého posudku cena nemovitostí společnosti PODZÁMČÍ s.r.o. v Ratibořicích, jinak ministerstvo nemůže zahájit jednání o odkoupení. Odpověď zaslaná obratem však na tento zákonný požadavek nereagovala, zato obsahovala řadu invektiv, adresovaných úřadu a jeho ministrovi.

 

2003 - 16. 1. - F. Wolf se dopisem na KrÚ, odbor regionálního rozvoje, odvolal proti rozhodnutí odboru výstavby MěÚ Česká Skalice z 8. 11. 2002 k provedení neodkladných zabezpečovacích prací  na objektech č.p. 2 (chlév a stodola) a na domu č.p. 10.

2003 - 16. 1. - Ředitel odboru památkové péče Ministerstva kultury České republiky  opětovně potvrdil F. Wolfovi, že ministerstvo kultury trvá na sdělení ceny nemovitostí společnosti PODZÁMČÍ, s.r.o., aby mohlo být zahájeno jednání o prodeji majetku v Ratibořicích.

 

2003 - 27 .1. - KrÚ, odbor kultury a památkové péče, na základě § 10 zákona č. 20/1987 Sb. vydal rozhodnutí o opatřeních, která vlastník musí učinit pro zajištění a obnovu budov v areálu Panského (hospodářského) dvora (mimo jiné statická zajištění, obnovu krovu v roce 1996 vyhořelé stodoly, rekonstrukce „Barunčina“ schodiště u č.p. 14 atd.), s termínem provedení do 31. 10. 2003. F. Wolf na Slovensku doručenku tohoto rozhodnutí převzal.

 

2003 - 6. 3. - SPZBÚ a časopis Dědictví Koruny české uspořádaly „Kulatý stůl 2003“ o problematice v Ratibořicích, k diskusi byly pozváni představitelé a zástupci státních, zastupitelských a místních úřadů a institucí, zástupci sdělovacích prostředků apod. Setkání se uskutečnilo ve společenské místnosti Penzionu Olga v České Skalici.

 

2003 - 17. 3. – MK ČR oznámilo panu Wolfovi, že přijímá nabídku firmy Podzámčí s.r.o., kterou jako její statutární zástupce učinil osobním podáním u OkÚ v Náchodě dne 25. 9. 2002 a že uplatňuje právo státu na přednostní koupi budov, které v Ratibořicích tvoří nedílnou součást NKP. Jedná se o budovy č.p.2 (Panský hospodářský dvůr), č.p. 5 (Panská hospoda), č.p. 10 (obytná budova) a č.p. 14 (hospodářská budova – „Ratejna“). Přednostní koupě se nevztahuje k obytným budovám č.p. 12 a 13, které byly také součástí a předmětem nabídky z 25. 9. 2002, protože tyto budovy nejsou prohlášeny za součást NKP. Vlastník měl umožnit bez zbytečného odkladu znalci určenému MK provedení podrobné prohlídky a zaměření budov za účelem zpracování znaleckého posudku o ceně a dále zaslat bez zbytečného odkladu ministerstvu notářsky ověřené kopie veškerých písemností, které dokládají existenci závazků váznoucích na těchto budovách.

 

2003 - 28. 4. - SPZBÚ obdržela odpověď Veřejného ochránce práv (VOP): protože Panská hospoda nebyla v prohlášení NKP v roce 1978 nezaměnitelně identifikována jako nemovitost např. parcelním číslem v katastru nemovitostí a prohlášení za součást NKP je možné dovodit pouze z rejstříkového čísla Ústředního seznamu kulturních památek, přiklonil se VOP k názoru a stanovisku MK ČR a podnět odložil (ad acta). Řešení tohoto sporu je možné  pouze soudní cestou.

 

2003 - 2. 5. - SPZBÚ vyzvala starostu a zastupitelstvo Města Česká Skalice, aby se Město Česká Skalice s maximálním využitím všech zákonných možností snažilo získat do svého vlastnictví domy č.p.12 a 13, které nejsou předmětem výkupu státem a aby tyto domy byly obnoveny pro účely bydlení nových stálých obyvatel Ratibořic.

 

2003 - 16. 5. - Odvolací instance – KrÚ, odbor regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu přijal odvolání F. Wolfa ze 16. 1. 2003 proti rozhodnutí odboru výstavby MěÚ v České Skalici k provedení neodkladných zabezpečovacích prací na objektech v Panském (hospodářském) dvoře, toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil odboru výstavby MěÚ v České Skalici.

 

2003 - 20. 10. - SPZBÚ doručila MK ČR žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, a to ve věci oficiálního stanoviska ministerstva k vykoupení nemovitostí firmy Podzámčí s.r.o. v Ratibořicích a dalšího postupu vůči této firmě v případě další nepéče o tyto nemovitosti, prohlášené za součást NKP.

 

2003 - 24. 10. - SPZBÚ obdržela odpověď MK ČR na žádost o oficiální informace týkající se prodeje nemovitostí v Babiččině údolí. Ministerstvo sdělilo, že s panem F. Wolfem, jednatelem firmy Podzámčí s.r.o., která je vlastníkem budov č.p. 2, 5, 10 a 14 – národních kulturních památek v Babiččině údolí v Ratibořicích, nedošlo k dohodě  o ceně, respektive k dohodě o prodeji státu podle § 13 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Soudnímu znalci jmenovanému MK ČR neposkytl vlastník součinnost k vypracování znaleckého posudku ceny uvedených objektů v areálu Babiččina údolí v Ratibořicích nezbytnou. MK je toho názoru, že ve věci nyní, v závislosti na posouzení míry ohrožení dotčených objektů, nezbývá než postupovat podle § 15 odst. 3 zákona o státní památkové péči ((3) Zanedbává-li vlastník nemovité kulturní památky, která není státním majetkem, trvale své povinnosti a ohrožuje tím její zachování nebo užívá-li kulturní památku v rozporu s jejím kulturně politickým významem, památkovou hodnotou nebo technickým stavem, může se ve společenském zájmu, nedojde-li k dohodě s vlastníkem o jejím prodeji státu, výjimečně kulturní památka na návrh obecního úřadu obce s rozšířenou působností rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu vyvlastnit. V případě vyvlastnění nemovité národní kulturní památky zahajuje řízení o vyvlastnění vyvlastňovací úřad na návrh krajského úřadu. Jinak platí pro vyvlastnění obecné předpisy. MK předalo věc k dalšímu řešení Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje.

 

2003 – podzim - V tomto období je již připravován proces vyvlastnění za náhradu, který provádí místně příslušný stavební úřad, na základě návrhu krajského úřadu. Vyvlastnění se týká stejných budov, ke kterým byla uplatněna přednostní koupě státu prostřednictvím MK v březnu 2003.

 

2003 - 25. 11. - Odbor kultury a památkové péče KrÚ v Hradci Králové, jako správní orgán pověřený výkonem státního stavebního dohledu, provedl v rámci ústního jednání a místního šetření v Ratibořicích kontrolu splnění podmínek svého pravomocného rozhodnutí ze dne 27. 1. 2003 o nutných opatřeních ve vztahu k budovám č.p. 2 a č.p. 14 v majetku firmy Podzámčí s.r.o. Provedenou kontrolou za účasti zástupců MK, KrÚ, NPÚ a Města Česká Skalice bylo zjištěno, že nařízené práce nebyly v termínu do 31. 10. 2003 provedeny. Majitel firmy pan Wolf se šetření nezúčastnil, ani nepověřil a nevyslal zástupce.

 

2003 - 5. 12. - MěÚ Česká Skalice, odbor výstavby a životního prostředí, vydal nové rozhodnutí, kterým opět nařídil firmě Podzámčí s.r.o. provést neodkladné zabezpečovací práce na objektech Panského (hospodářského) dvora č.p. 2 a na domu č.p. 10.

 

2004 - 17. 1. – F.Wolf se opět proti rozhodnutí odboru výstavby MěÚ v České Skalici odvolal.

 

2004 – 13. 4. – Bylo zapsáno do obchodního rejstříku, že společnost Podzámčí s.r.o. byla zrušena s likvidací usnesením Městského soudu v Praze č.j. 39 Cm 85/2002 – 10 ke dni 10. 3. 2004, téhož dne nabylo usnesení právní moci. Likvidátorem byl určen Mgr. Jindřich Hájek, advokát v Praze.

 

2004 - 15. 4. - Odvolací instance – KrÚ, odbor regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu opět přijal odvolání F. Wolfa ze 17. 1. 2004 proti rozhodnutí odboru výstavby MěÚ v České Skalici k provedení neodkladných zabezpečovacích prací na objektech v Panském (hospodářském) dvoře, toto rozhodnutí zrušil a věc opět vrátil odboru výstavby MěÚ v České Skalici.

 

2004 – 13. 5. – SPZBÚ ve spolupráci s redakcí časopisu Dědictví Koruny České uspořádala

II. Kulatý stůl (v zasedací místnosti Správy zámku Ratibořice) k problematice a aktuálním událostem v kauze Ratibořice – Babiččino údolí, opět za účasti zástupců MK ČR, krajského úřadu, města, památkového ústavu a sdělovacích prostředků (novinové články, reportáž v ČTv 1 apod.).

 

2004 – 2. 6. – Zveřejněno rozhodnutí o zrušení společnosti Podzámčí, s.r.o. v Obchodním věstníku a dne 23. 6. podruhé zveřejněno s výzvou pro věřitele, a to  aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě 3 měsíců ode dne druhého zveřejnění.

 

2004 - 2. 8. – Firma REOPA  na základě úspěchu ve výběrovém řízení a na zadání MK ČR zahájila provedení zabezpečovacích prací na objektu vyhořelé stodoly (v r. 1996) jak bylo nařízeno odborem kultury a památkové péče krajského úřadu 23. 1. 2003 a potvrzeno MK ČR.

 

2004 – léto – Český stát prostřednictvím Ministerstva kultury ČR uplatnil své právo na přednostní koupi nemovitostí z majetku firmy Podzámčí s.r.o. v likvidaci, prohlášených za národní kulturní památky. Těmito nemovitostmi byly budovy č.p. 2 (Hospodářský dvůr), č.p. 5 (Panský hostinec), č.p. 10 (obytná budova v předzámčí) a č.p. 14 (hospodářská budova „Ratejna“ s bytem Panklových v suterénu). Na tyto budovy zpracoval odhad soudní znalec pan Michal Oliva a za odhadní cenu byl stát ochoten budovy vykoupit. Vykoupení se netýká dvou bytových domů, a to č.p. 12 a č.p. 13, které nejsou součástí prohlášené národní kulturní památky, jsou pouze prohlášenými kulturními památkami v ochranném pásmu národní kulturní památky. Tyto dvě budovy tedy mohou být likvidátorem prodány na volném trhu s nemovitostmi za nejvyšší nabídnutou cenu, přičemž je pro ně stanovena minimální cena – u č.p. 12 je to 476.030,-Kč, u č.p. 13 je to  453.970,-Kč.

 

2004 – 10. 10. – Byla uzavřena kupní smlouva mezi Národním památkovým ústavem – územním odborným pracovištěm v Pardubicích (zastupujícím stát) a likvidátorem firmy Podzámčí s.r.o. v likvidaci na koupi nemovitostí.

 

2004 – 4. 11. – Národní památkový ústav podal návrh místně příslušnému pracovišti Katastrálního úřadu v Náchodě na vklad vlastnického práva k předmětným budovám do katastru nemovitostí.

 

2004 – 30. 11. – K tomuto datu byla podána nabídka k domu č.p. 13. Blokace dalšího postupu je shodná s případem Národního památkového ústavu.

 

2004 – 3. 12. – Náchodské pracoviště katastrálního úřadu sdělilo památkovému ústavu, že řízení o povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch státu přeruší, protože v současné době není pravomocně ukončeno u OkS v Náchodě soudní řízení o určení vlastnictví v ležící pozůstalosti po Bedřichu (Friedrichu) Schaumburg-Lippe, jehož předmětem jsou mimo jiné i nemovitosti v Ratibořicích.

 

2005 – 11. 2. – SPZBÚ v rámci využití zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím učinila dotaz na MK ČR ke stanovení ceny vykupovaných nemovitostí do vlastnictví státu.

 

2005 – 15. 2. – MK ČR odpovědělo na dotaz SPZBÚ, že cena nemovitostí byla soudním odhadcem stanovena na úhrnnou výši 14 900.260,-Kč. Dle kupní smlouvy se ministerstvo zavázalo zaplatit uvedenou částku ve dvou splátkách, a to 13 350.000,-Kč do dvou měsíců od uzavření kupní smlouvy (částka byla zaplacena v prosinci 2004) a 1 550.260,-Kč do 31. 3. 2005.

Od roku 2005 je chráněné území národní přírodní památky Babiččino údolí ve správě CHKO Broumovsko.

 

Od 1.1.2008 spadá oblast národní kulturní památky Babiččino údolí pod správu Národního památkového ústavu – územní odborné pracoviště Josefov. Ochrana kulturního dědictví má v tomto území významnou a zároveň i delší působnost.

Samotná ochrana kulturního i přírodního dědictví v Ratibořicích je velmi významná a pro samotné území zcela jistě přínosná. Pokud dochází k řešení určitých problémů, je zapotřebí zohlednit dopad řešení na obě dvě strany. Kulturní i přírodní ochranářský aspekt by neměl být v rozporu, ale naopak by měl přispívat ke společnému a lepšímu řešení, jež by vedlo k zhodnocení daného území. Je zapotřebí vést zájmy obou zastoupených skupin tak, aby nebyly tzv. „zrnkem sváru“, ale aby sledovaly obecné a dané aspekty území a zároveň vedly k souladu obou zainteresovaných skupin.